numpy.multiply() v Pythonu
numpy.multiply()> Funkce se používá, když chceme vypočítat násobení dvou polí. Vrací součin arr1 a arr2 po prvcích.
Syntaxe: numpy.multiply(arr1, arr2, /, out=None, *, where=True, casting='same_kind', order='K', dtype=None, subok=True[, podpis, extobj], ufunc 'násobit' )
Parametry:
arr1: [array_like or skalární] 1. vstupní pole.
arr2: [array_like or skalární] 2. vstupní pole.
dtype: Typ vráceného pole. Ve výchozím nastavení je dtype z arr se používá.
ven: [ndarray, volitelné] Místo, do kterého je uložen výsledek.
-> Pokud je k dispozici, musí mít tvar, do kterého vstupy vysílají.
-> Pokud není zadáno nebo Žádné, vrátí se čerstvě přidělené pole.
kde: [array_like, volitelné] Hodnoty True indikují výpočet ufunc na dané pozici, hodnoty False indikují ponechání hodnoty ve výstupu samotné.
**kwargs: Umožňuje předat funkci klíčové slovo proměnné délky argumentu. Používá se, když chceme zpracovat pojmenovaný argument ve funkci.Vrátit se: [ndarray nebo skalární] Součin arr1 a arr2, po prvcích.
Příklad #1:
# Python program explaining> # numpy.multiply() function> > import> numpy as geek> in_num1> => 4> in_num2> => 6> > print> (> '1st Input number : '> , in_num1)> print> (> '2nd Input number : '> , in_num2)> > out_num> => geek.multiply(in_num1, in_num2)> print> (> 'output number : '> , out_num)> |
Výstup :
1st Input number : 4 2nd Input number : 6 output number : 24
Příklad #2:
Následující kód je také známý jako Hadamardův součin, což není nic jiného než součin prvků dvou matic. Je to nejčastěji používaný produkt pro ty, kteří se zajímají o strojové učení nebo statistiky.
# Python program explaining> # numpy.multiply() function> > import> numpy as geek> > in_arr1> => geek.array([[> 2> ,> -> 7> ,> 5> ], [> -> 6> ,> 2> ,> 0> ]])> in_arr2> => geek.array([[> 0> ,> -> 7> ,> 8> ], [> 5> ,> -> 2> ,> 9> ]])> > print> (> '1st Input array : '> , in_arr1)> print> (> '2nd Input array : '> , in_arr2)> > > out_arr> => geek.multiply(in_arr1, in_arr2)> print> (> 'Resultant output array: '> , out_arr)> |
Výstup :
1st Input array : [[ 2 -7 5] [-6 2 0]] 2nd Input array : [[ 0 -7 8] [ 5 -2 9]] Resultant output array: [[ 0 49 40] [-30 -4 0]]
Další způsob, jak najít totéž, je
import> numpy as geek> in_arr1> => geek.matrix([[> 2> ,> -> 7> ,> 5> ], [> -> 6> ,> 2> ,> 0> ]])> in_arr2> => geek.matrix([[> 0> ,> -> 7> ,> 8> ], [> 5> ,> -> 2> ,> 9> ]])> > print> (> '1st Input array : '> , in_arr1)> print> (> '2nd Input array : '> , in_arr2)> > out_arr> => geek.array(in_arr1)> *> geek.array(in_arr2)> print> (> 'Resultant output array: '> , out_arr)> |
Výstup :
1st Input array : [[ 2 -7 5] [-6 2 0]] 2nd Input array : [[ 0 -7 8] [ 5 -2 9]] Resultant output array: [[ 0 49 40] [-30 -4 0]]
